Počínaje 16. stoletím se peníze stávají významnější než ve stoletích předcházejících. Důkazem slávy těchto někdejších platidel může být fakt, že se jeden typ mince pocházející právě z 16. století nedávno dočkal „obrození“. Křest repliky jáchymovského šilikovského tolaru, která je spolu s brožurou vysvětlující dobový politický a ekonomický kontext zájemcům k dispozici za 1570 Kč, proběhl 17. března 2012 v Královské mincovně Jáchymov. Každá z mincí je vyrobena podle originálního historického platidla a vyražena z jedné trojské unce ryzího stříbra. Numismatik Petr Vorel vysvětluje, že mince byla určena především k obchodním účelům jako metrologicky standardizovaná forma exportního stříbra a vedle toho plnila také funkci reprezentační.

Pražský grošSnad ještě známější historická mince, jež se dokonce šířila daleko za hranice českých zemí, je Pražský groš. Razil se v Kutné hoře od roku 1300. Jeho „předchůdcem“ byl francouzský groš Ludvíka IX. z roku 1266. Václav II. si poněkud naivně přál, aby Pražský groš vydržel na věčné časy. Postupem času ovšem klesala jak jeho hmotnost (až na 2,4 g), tak i ryzost (562/1000). Tím se projevovala upadající stabilita měny. Ražbu ukončil Ferdinand I. roku 1547 – groš byl vystřídán právě stříbrným tolarem. Pražským grošem se přesto ještě tu a tam platilo. Až patent Ferdinanda III. z roku 1644 nadobro uzavřel jeho oběh. Dále se platilo krejcary – používaly se od roku 1526 (vznik Habsburské monarchie) a byly nahrazeny až haléři po roce 1892 (zavedení korunové měny). Haléř byl první mincí, jež přešla z ražby stříbrné na ražbu bronzovou.

Jak jsme právě předvedli, na území současného českého státu tehdy vévodily stříbrné mince. Krátkým exkurzem do světového mincovnictví si ale ukážeme, že svět v 16. a 17. století na zlaté mince rozhodně nezanevřel: V letech 1663 až 1816 se razila anglická zlatá guinea. Původně měla 20, od 17. století 21 shillingů. Zlatý luisdor se razil ve Francii od roku 1640 do roku 1803 a vážil 7,6 gramu. Pistole, rovněž zlaté, nechával v letech 1556–1589 razit ve Španělsku Filip II. Vážily 6,2 gramu. Ani tak není výčet zlatých mincí úplný; zlato bylo velmi populární nejen coby šperk a ozdoba, ale i v podobě mince.

Simon StevinA jaký byl dobový stav ekonomiky vůbec? Jacques Le Goff v publikaci Peníze ve středověku pojednává o tom, že v 16. a 17. století proběhla změna ve vnímání peněz a doslova myšlenková revoluce. Píše také, že právě „v 16. století se objevily prvky pozdějšího kapitalismu – hojnost drahých kovů dovážených od 16. století z Ameriky – trvalé zřízení burzy[...].“ Za významný milník lze podle něj považovat také fakt, že v Holandsku v roce 1609 Simon Stevin, matematik a vojenský inženýr, poprvé požádal o sestavení finanční bilance. Le Goff zároveň ale upozorňuje na stanoviska, která nabídl už ve své starší monografii Un long moyen Age (Dlouhý středověk; dosud nepřeloženo do češtiny); že „navzdory významným inovacím v 16. a 17. století lze u oboru, označovaném dnes jako finance, hovořit o dlouhém středověku trvajícím až do 18. století – do doby, v níž se objevil pojem ekonomie“. Až tehdy nabyly peníze moderního významu.

Autor: Michaela Kašičková