Midas – a který vlastně? O rodinném klanu panovníků, kteří Frýgii vládli v 8. a 7. století před Kristem, se zmiňují jak řecké, tak asyrské prameny. Z velkého počtu Midasů toho „našeho, legendárního“ identifikovat samozřejmě nemůžeme. Pojďme si alespoň připomenout slavnou pověst.

undefined

Občané jednou ke králi Midasovi přivedli namol opilého starce s tím, že jej přistihli, jak krade na královském vinohradě nejlepší hrozny. Pod korunou z révy, jíž si muž ozdobil lysou hlavu, Midas poznal starce Seiléna, který opatroval Dionýsa pečlivě a s láskou až do chvíle, než se příliš napil a poblouzněný alkoholem ztratil. Midas ihned uspořádal oslavu Seilénova nalezení. Po deseti dnech a nocí bujarých oslav doprovodil Midas Seiléna k Dionýsovi, jenž byl z pěstounova zmizení zoufalý. Dojatý Dionýsus se chtěl Midasovi odvděčit. „Přej si cokoli,“ pravil. Král Frygie nabídku pojal jako šanci stát se nejbohatším mužem na celém světě. Vyslovil přání, aby se vše, čeho se dotkne, metamorfovalo ve zlato. Fakt, že byl nápad nepromyšlený a ukvapený, brzy vyšel najevo. Zlatý valoun, v nějž se proměnilo šťavnaté kuře s křupavou kůrkou, Midasovi vylámal zuby. Také číše s vínem se mu pod rukama změnila ve zlatou hroudu. Panovník se bál, že zemře hladem a žízní. Co ale dodalo sérii tragédií korunu – políbil svého potomka a ten se stal nehybnou zlatou sochou. Král v slzách prosil Dionýsa, aby kouzlo zrušil. Bůh Midasovi poradil, že proklaté přání odplaví prameny řeky Paktolós.

Midas se po koupeli v zázračné řece, která od té doby vyplavuje zlatá zrnka, začal vyhýbat přepychu a brázdil doliny jen spoře oděný – a že jeho tělo nezdobily zlaté šperky, je nad slunce jasné. Pokora však Midasovi dlouho nevydržela a jeho život se ubíral v ne zrovna nejlepších kolejích. Výsledkem toho jsou další legendy komického charakteru; nezapomenutelná je třeba ta o Midasových oslích uších.

Látkou zpracovanou v pověsti o ušatém králi se inspirovali mnozí umělci. V českém kulturním prostředí se právě oslím uším věnoval Karel Havlíček Borovský v básni Král Lávra a později Milan Uhde v satirické hře Král Vávra. Také Midasův boj s Apollónem je výtvarně i literárně kreativním způsobem „recyklován“. „Zlaté téma“ zase dovedně uchopil třeba Walt Disney v animované krátkometrážní komedii Zlatý dotek (The Golden Touch, 1935). Disney v rozsahu pouhých deseti minut dokázal dětským divákům zábavnou formou demonstrovat poselství ve smyslu „sůl je nad zlato“. Pojmy zlato a Midas společně dobře fungují také pro marketingové účely. Třeba Midas Jewellers, známý producent šperků, si dělá reklamu už samotnou značkou. Slogany ani televizní spoty nepotřebuje.

Michaela Kašičková